29

Naslouchejte dobře svým dětem a věnujte jim také svůj čas. Mějte k nim důvěru, věřte tomu, co vám říkají, i když vás někdy podvedou; neděste se jejich vzpurnosti, neboť vy jste se v onom věku také více nebo méně bouřili. Vyjděte jim napůl cesty vstříc a modlete se za ně; jestliže budete jednat křesťansky, můžete se spolehnout, že se vaše děti obrátí se svou oprávněnou přirozenou zvídavostí na rodiče, a ne na necitlivé a brutální „přátele“. Upřímností k vám budou opětovat vaši důvěru a vaše přátelské chování. A to je pokoj v rodině, to je křesťanský život, i když se vám nevyhnou malé spory a nedorozumění.

Jak popíši štěstí tohoto manželství, ptá se autor prvních křesťanských staletí, církev je sjednocuje, oddanost stvrzuje, požehnání zpečeťuje, andělé hlásají a Bůh Otec přijímá jako platné?… Oba manželé jsou jako bratři, jako vzájemní služebníci, nic je nerozděluje – ani tělo, ani duch. Neboť jsou opravdu dva jedno tělo, a jako je jen jedno tělo, tak smí být také jen jeden duch… Kristus se raduje, když na ně hledí a posílá jim svůj pokoj; kde jsou dva, tam je také on, a kde je on, tam není místo pro zlo.

Bod v jiném jazyce