Josemaría Escrivá Obras
145

Maria z nás dělá bratry

Nemůžeme se jako děti obracet na Marii a myslet jen sami na sebe, na své vlastní problémy. Nemůžeme vzývat Nejsvětější Pannu a pěstovat si své osobní, sobecké problémy. Maria nás vede k Ježíši a Ježíš je primogenitus in multis fratribus, první z mnoha bratří (Řím 8,29). Poznat Ježíše znamená tedy uvědomit si, že nemůžeme prožívat svůj život jinak, než že se dáme do služeb ostatních lidí. Správný křesťan se nemůže zastavit pouze u svých osobních problémů, neboť má žít s všeobecnou církví a myslet na spásu všech duší.

A tak dokonce i to, co by se dalo považovat za velmi soukromé a vnitřní – péče o vlastní vnitřní růst –, ve skutečnosti není osobní: neboť posvěcování jde ruku v ruce s apoštolátem. Měli bychom se tedy snažit o dobrý duchovní život a o růst v křesťanských ctnostech a myslet přitom na dobro celé církve, neboť bychom nemohli konat dobro a učit druhé poznávat Krista, kdyby v nás nebylo upřímné úsilí o praktické uskutečňování učení evangelia.

Naše modlitby, jsou-li naplněny tímto duchem – i když začínají myšlenkami a úmysly zdánlivě osobními –, nakonec budou směřovat ke službě bližním. A jestliže půjdeme vedeni za ruku Nejsvětější Pannou, ona způsobí, že se budeme cítit bratry všech lidí: protože všichni jsme dětmi toho Boha, jehož ona je dcerou, manželkou i matkou.

Problémy našich bližních by měly být i našimi problémy. Křesťanské bratrství má být zakotveno v naší duši tak hluboko, aby nám nikdo nebyl lhostejný. Maria, Ježíšova matka, která se o něho ráda starala, vychovávala ho a žila s ním v jeho pozemském životě a nyní je u něho v nebi, nám pomůže, abychom poznávali Ježíše mezi námi, Ježíše, který je s námi v potřebách našich bratří – lidí.

Předchozí Zobrazit celou kapitolu Další