Josemaría Escrivá Obras
103

Přítomnost živého Ježíše ve svaté hostii je zárukou jeho skutečné přítomnosti ve světě.

Kristus žije v křesťanech. Naše víra nám říká, že člověk ve stavu milosti v sobě má Boží život. Jsme lidé, muži a ženy, nikoliv andělé. Bytosti z masa a krve, se srdcem a vášněmi, smutky a radostmi. Ale ztotožnění s Bohem je pro každého člověka předzvěstí slavného vzkříšení. Kristus z mrtvých vstal, a to jako první z těch, kteří zesnuli. Protože smrt přišla skrze člověka, přijde skrze člověka také vzkříšení mrtvých. Jako totiž pro spojení s Adamem všichni propadli smrti, tak zase pro svoje spojení s Kristem všichni budou povoláni k životu (1 Kor 15, 20–22).

Život Kristův je i životem naším, jak slíbil svým apoštolům při poslední večeři: Kdo mě miluje, bude zachovávat mé slovo a můj Otec ho bude milovat a přijdeme k němu a učiníme si u něho příbytek (Jan 14,23). Křesťan tedy má žít jako Kristus, tak aby mohl říci se sv. Pavlem, non vivo ego, vivit vero in me Christus (Gal 2,20), už nežiji já, ale žije ve mně Kristus.

Předchozí Zobrazit celou kapitolu Další