Svatá čistota
Svatou čistotu uděluje Bůh, když se o ni prosí s pokorou.
Jak krásná je svatá čistota! Ale není svatá, ani milá Bohu, pokud ji oddělíme od lásky k němu.
Tato láska je tím zrnem, které vyroste a bude dávat ty nejlahodnější plody, zavlažováno vodou čistoty.
Bez lásky k Bohu je čistota jalová a její neplodné vody promění duši v bahno, v odporný močál, z něhož stoupají výpary pýchy.
Čistota? — ptají se. A smějí se. — To jsou ti, kteří vstupují do manželství s uvadlým tělem a zahořklou duší.
Slibuji vám jednu knihu — když mi Bůh pomůže —, která by se mohla jmenovat: Celibát, manželství a čistota.
Je zapotřebí křížové výpravy mužnosti a čistoty, aby se potřelo, zničilo barbarské dílo těch, kdo si myslí, že člověk je bestie.
— A tato křížová výprava je vaším úkolem.
Mnozí žijí jako andělé uprostřed světa. — Ty… proč ne?
Až se pevně rozhodneš vést čistý život, čistota ti už nebude břemenem: bude vítěznou korunou.
Ty, lékař a apoštol, jsi mi napsal: „Všichni ze zkušenosti víme, že můžeme být čistí, když budeme bdělí, když budeme často přijímat svátosti a tlumit první jiskry vášně dříve, než nastane požár. A proto právě mezi cudnými jsou opravdoví muži, ve všech ohledech. A mezi poživačnými převládají bázliví, sobečtí, zrádní a krutí, což jsou příznaky nedostatečné mužnosti.“
Přál bych si — řekl jsi mi —, abych měl důvěrný vztah s mladým apoštolem Janem a aby mi dával rady: a aby mě povzbudil k získání čistoty srdce.
Jestli to opravdu chceš, řekni mu to: povzbudí tě a bude ti dávat rady.
Obžerství je předvojem nečistoty.
Nechtěj vést dialog s žádostivostí: pohrdej jí.
Stud a skromnost jsou mladší sourozenci čistoty.
Bez svaté čistoty není možné vytrvat v apoštolátu.
Zbav mne, Ježíši, toho špinavého nánosu smyslné hniloby, která obaluje mé srdce, abych mohl cítit a snadno následovat popudy Utěšitele ve své duši.
Nikdy nemluv o nečistých věcech nebo událostech, ani proto abys nad nimi lamentoval. — Pamatuj, že tyto věci jsou lepkavější než smůla. — Změň předmět hovoru, a není-li to možné, pokračuj v něm, ale mluv o nutnosti a kráse svaté čistoty, ctnosti těch, kteří znají cenu své duše.
Neměj tu zbabělost být „statečný“: uteč!
Svatí nebyli abnormální bytosti; případy pro modernistické lékaře.
Byli a jsou normální: z masa a kostí, jako jsi ty. — A zvítězili.
I když je tělesnost oděná hedvábím… — Říkám ti, když tě vidím kolísat před pokušením, které ukrývá svou nečistotu pod záminku umění, vědy…, dokonce křesťanské lásky!
Odpovím ti slovy starého španělského popěvku: tělo tělem zůstane, i když mu obléknou hedvábí.
Kdybys znal svou cenu!… — Je to svatý Pavel, kdo ti to říká: By1i jste přece koupeni „pretio magno“ — za vysokou cenu.
A pak dodává: „Glorificate et portate Deum in corpore vestro.“ — Oslavujte proto Boha svým tělem.
Když jsi vyhledal společnost smyslného ukojení…, jaká to samota potom!
A pomysli, že pro chvilkové ukojení, které v tobě zanechalo příchuť žluče a hořkosti, jsi ztratil „cestu“!
„Infelix ego homo!, quis me liberabit de corpore mortis hujus?“ — Já nešťastný člověk! Kdo mě vysvobodí od těla propadlého této smrti? — Tak volá svatý Pavel. — Vzmuž se: on také bojoval.
Ve chvíli pokušení pomysli na lásku, která tě očekává v nebi: podněcuj ctnost naděje, což neznamená nedostatek velkorysosti.
Ať se stane cokoliv, neznepokojuj se, pokud nesouhlasíš. — Protože jenom tvá vůle může otevřít dveře srdce a vpustit tam tyto ohavnosti.
Zdá se, že v duši opravdu slyšíš hlas, který ti říká: „Ten náboženský předsudek!“ — A pak slyšíš výmluvnou obhajobu všech slabostí našeho ubohého, padlého těla: „Jeho práva“!
Když se ti to stane, řekni nepříteli, že existuje přirozený zákon a zákon Boží, a Bůh! — A také peklo.
„Domine!“ — Pane! — „Si vis, potes me mundare.“ — Chceš-li, můžeš mě očistit.
— Jaká to krásná modlitba, abys ji mnohokrát opakoval s vírou ubohého malomocného, když se ti stane to, co Bůh a ty a já víme! — Zanedlouho uslyšíš Mistrovu odpověď: „Volo, mundare!“ — Chci, buď čistý!
Aby uchránili svou čistotu, svatý František z Assisi se válel ve sněhu, svatý Benedikt se vrhl do trní, svatý Bernard skočil do ledového rybníka… — Cos udělal ty?
Neposkvrněná čistota celého života činí Jana silným pod křížem. — Ostatní apoštolové z Golgoty prchají: on, s Matkou Kristovou, zůstává.
— Nezapomínej, že čistota posiluje a zoceluje charakter.
Válečná fronta u Madridu. Asi dvacet důstojníků ve veselém a ušlechtilém přátelství. Je slyšet píseň, pak další a ještě další.
Onen mladík s hnědým knírkem slyšel jenom tu první: Nechci srdce rozdělená; dám-li to své, dám je zcela.
„Jak se vzpírám dát celé svoje srdce!“ — A jeho modlitba vytryskla širokým a pokojným proudem.
Dokument vytištěný z https://escriva.org/cs/camino/svata-cistota/ (18.04.2024)