Boží láska

Není jiná láska než Láska!

Tajemství, které pozvedá to nejpokornější, ba i to nejvíce pokořující, je milovat.

— Dítě. — Nemocný. — Necítíte nutkání psát tato slova s velkým písmenem?

Protože pro zamilovanou duši jsou děti a nemocní on.

Jak málo je jeden život, abychom ho obětovali Bohu!…

Přítel je poklad. — Ale… co teprve Přítel!…, protože kde je tvůj poklad, tam bude i tvé srdce.

Ježíš je tvůj přítel. — Přítel. — Se srdcem z masa, jako to tvoje. — S očima plnýma dobroty, které plakaly pro Lazara… — A miluje tě tolik, jako miloval Lazara.

Můj Bože, miluji tě, ale… nauč mě milovat!

Trestat z lásky: to je tajemství, jak pozvednout na nadpřirozenou úroveň trest uložený těm, kteří ho zasluhují.

Ať z lásky k Bohu, kterého jsme urazili, slouží trest jako zadostiučinění: ať z lásky k bližnímu pro Boha trest nikdy neslouží jako pomsta, ale jako spásný lék.

Vědět, že mě tolik miluješ, můj Bože, a… já jsem se z toho nezbláznil?

V Kristu máme všechny ideály: protože je Král, je Láska, je Bůh.

Pane: ať nacházím míru a váhu ve všem…, jenom ne v lásce.

Když láska, i ta lidská, poskytuje tolik útěchy, co teprve láska v nebi?

Vše, co se dělá z lásky, nabývá velikosti a krásy.

Ježíši, ať jsem poslední ve všem… a první v lásce.

Neobávej se Boží spravedlnosti. — Spravedlnost u Boha je tak obdivuhodná a láskyplná jako milosrdenství: obojí je projevem lásky.

Uvažuj o tom, co je nejkrásnější a největší na zemi…, co lahodí mysli a ostatním schopnostem…, co je potěšením tělu i smyslům…

O zemi a o jiných světech, které září v noci, o celém vesmíru. — A toto, spolu se všemi tužbami srdce splněnými…, to všechno je nic, nic a méně než nic, vedle tohoto mého Boha, tvého Boha! Nekonečný poklad, perla nesmírné ceny, pokořil se, ponížil se do podoby služebníka v chlévě, kde se chtěl narodit, v Josefově dílně, v utrpení, v potupné smrti… a v bláznovství lásky, kterou je eucharistie.

Žij z lásky a zvítězíš vždycky — i když budeš poražen — v Las Navas a Lepantech tvého vnitřního boje.

Nech své srdce přetékat láskou a vděčností při uvažování nad tím, jak tě Boží milost osvobozuje každý den od úkladů, které ti nepřítel líčí.

„Timor domini sanctus.“ — Bázeň Boží je posvátná. Bázeň, která je úctou syna k otci, není nikdy otrocká, protože tvůj Otec-Bůh není tyran.

Bolest lásky. — Protože je dobrý. — Protože je tvůj Přítel, který za tebe položil život. — Protože vše dobré, co máš, je jeho. — Protože jsi ho tolik urážel… Protože ti odpustil… On!… Tobě!

— Plač, můj synu, bolestí lásky.

Kdyby zemřel nějaký člověk, aby mne osvobodil od smrti…

— Bůh zemřel. A já zůstávám lhostejný.

Blázne! — Ano, viděl jsem tě — v biskupské kapli, když ses domníval, že jsi sám —, jak jsi zanechal polibek na každém nově posvěceném kalichu i paténě…, aby je tam on našel, až poprvé „sestoupí“ do těchto eucharistických nádob.

Nezapomeň, že bolest je prubířským kamenem lásky.