Předsevzetí

Buď konkrétní. — Ať tvá předsevzetí nejsou jako bengálské ohně, které na chvilku zazáří a zanechají za sebou jako hořkou skutečnost černý a nepotřebný oharek, který se s opovržením odhodí.

Jsi tak mladý! — Připomínáš mi loď vyplouvající na moře. — Neopravíš-li včas svou nynější malou odchylku, ta způsobí, že nakonec do přístavu nedopluješ.

Dávej si málo předsevzetí. — Ať jsou konkrétní. — A uváděj je ve skutek s pomocí Boží.

Poslouchal jsem mlčky, když jsi mi řekl: „Ano, chci být svatý.“ Ačkoli obyčejně mi taková všeobecná a mlhavá prohlášení připadají pošetilá.

Zítra!: někdy je to prozíravost; velice často však slova poražených.

Dej si toto konkrétní a pevné předsevzetí: vzpomeň si na to, nad čím se hanbou červenáš, když tě budou chválit a ctít.

Hanba je tvá; chvála a sláva jsou Boží.

Chovej se dobře „teď“, aniž by sis připomínal „včerejšek“, který již uplynul, a aniž by sis dělal starosti o „zítřek“, o němž nevíš, jestli pro tebe vůbec nastane.

Teď! Vrať se ke šlechetnému životu teď. — Nenech se oklamat: „teď“ není ani příliš brzy… ani příliš pozdě.

Chceš, abych ti řekl vše, co si myslím o „tvé cestě“? — Tak podívej: odpovíš-li na volání, budeš ze všech sil pracovat pro Krista: staneš-li se mužem modlitby, dáš tu odpověď, o které jsem mluvil, a budeš toužit obětavě po těch nejtěžších pracích…

A budeš šťastný zde na zemi a velmi šťastný potom, v životě věčném.

Ta rána bolí. — Ale už se hojí: buď důsledný v plnění svých předsevzetí. A ta bolest se brzy stane radostným pokojem.

Jsi jako pytel písku. — Ze své strany neděláš nic. A tak není divu, že začínáš pociťovat příznaky vlažnosti. — Reaguj.

Kapitola v jiném jazyce