Duchovní dětství

Snaž se poznávat „cestu duchovního dětství“, aniž by ses „nutil“ po ní jít. — Nech působit Ducha svatého.

Cesta dětství. — Odevzdanost. — Duchovní dětství. — Toto všechno není žádná bláhovost, ale pevný a solidní křesťanský život.

V duchovním životě dětství to, co „děti“ dělají nebo říkají, nejsou dětinskosti ani hlouposti.

Duchovní dětství není duchovní hloupost ani „slabošství“: je to cesta rozumná a pevná, kterou musí duše, pro její obtížnou lehkost, nastoupit a po ní kráčet vedena za ruku Boží.

Duchovní dětství vyžaduje podřízení rozumu, což je obtížnější než podřízení vůle. — Pro podřízení rozumu je třeba, kromě Boží milosti, neustále cvičit vůli, která říká „ne“ znovu a znovu, vždycky, tak jako říká „ne“ tělu. A to má paradoxní důsledek, že kdo následuje tuto „cestičku dětství“, aby se stal dítětem, musí posílit a zocelit svou vůli.

Být maličký: největší odvaha je vždy ta, kterou mají děti. — Kdo žádá… o modré z nebe? — Kdo se nezastavuje před nebezpečím, chce-li dosáhnout svého přání?

Přidejte „takovému“ dítěti velkou milost Boží, touhu konat jeho vůli (Boží vůli), velkou lásku k Ježíši, veškeré lidské vědění, které je schopno obsáhnout…, a dostanete obraz apoštola dneška, takového, jakého si Bůh bezpochyby přeje.

Buď dítětem. — Ještě víc. — Nezůstávej „puberťákem“: Viděl jsi něco hloupějšího než hošíka hrát si na „muže“ nebo dospělého chovat se jako „dítě“?

Dítětem, před Bohem: a právě proto velmi dospělým mužem ve všem ostatním. — A nech těch manýr rozmazleného pejska.

Někdy cítíme sklon dělat malé dětinskosti. — Tyto malé skutky jsou v Božích očích jako zázraky a pokud se do nich nevmísí rutina, budou to skutky plodné, protože láska je vždycky plodná.

Před Bohem, který je věčný, jsi dítětem menším, než je před tebou dvouleté batole.

A kromě toho, že jsi dítětem, jsi synem Božím. — Nezapomínej na to!

Dítě, zapal v sobě touhu napravit obludnosti svého dospělého života.

Ty malý hlupáčku: toho dne, kdy skryješ něco ze své duše před svým duchovním rádcem, přestaneš být dítětem, protože jsi ztratilo prostotu.

Dítě, budeš-li jím doopravdy, budeš všemocné.

Jako děti nebudete mít trápení: děti hned zapomínají na mrzutosti a vracejí se ke svým obvyklým hrám. — Proto když se odevzdáte, nebudete si muset dělat starosti, protože budete odpočívat v Otci.

Dítě, obětuj mu každý den… i své slabosti!

Dobré dítě: obětuj mu práci těch dělníků, kteří ho neznají; obětuj mu přirozenou radost těch ubohých dětí, které chodí do zkažených škol…

Děti nemají nic svého, všechno patří jejich rodičům…, a tvůj Otec vždy velmi dobře ví, jak spravovat svoje državy.

Buď malý, velmi malý. — Neměj víc jak dva roky, nanejvýš tři. — Protože starší děti jsou darebáci, kteří už chtějí oklamat své rodiče neskutečnými lžemi.

Je to proto, že jsou zlomyslní, mají onen „sklon“ ke hříchu, ale chybí jim zkušenost zla, která jim dá umění hřešit, aby zakryly zdáním pravdy nepravdivost svých lží.

Ztratily prostotu a prostota je nezbytná, aby byly malými před Bohem.

Ale dítě!, proč se tak umíněně snažíš chodit o chůdách?

Nechtěj být dospělým. — Buď dítětem, stále dítětem, i když zemřeš jako stařec. — Když dítě zakopne a upadne, nikdo se nediví…: jeho otec přispěchá, aby je zvednul.

Když ten, kdo upadne, je dospělý, první reakcí druhých je smích. — Někdy po této první reakci ustoupí smích soucitu. — Ale dospělí musí vstát sami.

Tvá každodenní smutná zkušenost je plná klopýtnutí a pádů. Co by s tebou bylo, kdybys nebyl pokaždé více dítětem?

Nechtěj být dospělým. — Buď dítětem, a když zakopneš, ať tě zvedne ruka tvého Otce-Boha.

Dítě, odevzdanost vyžaduje poddajnost.

Nezapomínej, že Pán má zalíbení v dětech a v těch, kdo se činí dětem podobnými.

Paradoxy malé dušičky. — Když ti Ježíš pošle okolnosti, které svět nazývá dobrými, plač ve svém srdci nad jeho dobrotou a vlastní špatností: když ti Ježíš pošle okolnosti, které svět nazývá špatnými, raduj se ve svém srdci, protože on ti dává vždycky to, co je pro tebe nejlepší, a protože je to krásná příležitost milovat kříž.

Odvážné dítě, vykřikni: Jaká to láska Terezie! — Jaká to horlivost Xaverského! — Jak obdivuhodný muž byl svatý Pavel! — Ach, Ježíši, tedy já… tě miluji víc než Pavel, víc než Xaverský, víc než Terezie!

Odkazy na Písmo svaté
Kapitola v jiném jazyce