Josemaría Escrivá Obras
118

Svatou čistotu uděluje Bůh, když se o ni prosí s pokorou.


119

Jak krásná je svatá čistota! Ale není svatá, ani milá Bohu, pokud ji oddělíme od lásky k němu.

Tato láska je tím zrnem, které vyroste a bude dávat ty nejlahodnější plody, zavlažováno vodou čistoty.

Bez lásky k Bohu je čistota jalová a její neplodné vody promění duši v bahno, v odporný močál, z něhož stoupají výpary pýchy.


120

Čistota? — ptají se. A smějí se. — To jsou ti, kteří vstupují do manželství s uvadlým tělem a zahořklou duší.

Slibuji vám jednu knihu — když mi Bůh pomůže —, která by se mohla jmenovat: Celibát, manželství a čistota.


121

Je zapotřebí křížové výpravy mužnosti a čistoty, aby se potřelo, zničilo barbarské dílo těch, kdo si myslí, že člověk je bestie.

— A tato křížová výprava je vaším úkolem.


122

Mnozí žijí jako andělé uprostřed světa. — Ty... proč ne?


123

Až se pevně rozhodneš vést čistý život, čistota ti už nebude břemenem: bude vítěznou korunou.


124

Ty, lékař a apoštol, jsi mi napsal: ”Všichni ze zkušenosti víme, že můžeme být čistí, když budeme bdělí, když budeme často přijímat svátosti a tlumit první jiskry vášně dříve, než nastane požár. A proto právě mezi cudnými jsou opravdoví muži, ve všech ohledech. A mezi poživačnými převládají bázliví, sobečtí, zrádní a krutí, což jsou příznaky nedostatečné mužnosti.“


125

Přál bych si — řekl jsi mi —, abych měl důvěrný vztah s mladým apoštolem Janem a aby mi dával rady: a aby mě povzbudil k získání čistoty srdce.

Jestli to opravdu chceš, řekni mu to: povzbudí tě a bude ti dávat rady.


126

Obžerství je předvojem nečistoty.


127

Nechtěj vést dialog s žádostivostí: pohrdej jí.


128

Stud a skromnost jsou mladší sourozenci čistoty.


129

Bez svaté čistoty není možné vytrvat v apoštolátu.


130

Zbav mne, Ježíši, toho špinavého nánosu smyslné hniloby, která obaluje mé srdce, abych mohl cítit a snadno následovat popudy Utěšitele ve své duši.


131

Nikdy nemluv o nečistých věcech nebo událostech, ani proto abys nad nimi lamentoval. — Pamatuj, že tyto věci jsou lepkavější než smůla. — Změň předmět hovoru, a není-li to možné, pokračuj v něm, ale mluv o nutnosti a kráse svaté čistoty, ctnosti těch, kteří znají cenu své duše.


132

Neměj tu zbabělost být ”statečný“: uteč!


133

Svatí nebyli abnormální bytosti; případy pro modernistické lékaře.

Byli a jsou normální: z masa a kostí, jako jsi ty. — A zvítězili.


134

I když je tělesnost oděná hedvábím... — Říkám ti, když tě vidím kolísat před pokušením, které ukrývá svou nečistotu pod záminku umění, vědy..., dokonce křesťanské lásky!

Odpovím ti slovy starého španělského popěvku: tělo tělem zůstane, i když mu obléknou hedvábí.


135

Kdybys znal svou cenu!... — Je to svatý Pavel, kdo ti to říká: By1i jste přece koupeni ”pretio magno“ — za vysokou cenu.

A pak dodává: ”Glorificate et portate Deum in corpore vestro.“ — Oslavujte proto Boha svým tělem.


136

Když jsi vyhledal společnost smyslného ukojení..., jaká to samota potom!


137

A pomysli, že pro chvilkové ukojení, které v tobě zanechalo příchuť žluče a hořkosti, jsi ztratil ”cestu“!


138

”Infelix ego homo!, quis me liberabit de corpore mortis hujus?“ — Já nešťastný člověk! Kdo mě vysvobodí od těla propadlého této smrti? — Tak volá svatý Pavel. — Vzmuž se: on také bojoval.


139

Ve chvíli pokušení pomysli na lásku, která tě očekává v nebi: podněcuj ctnost naděje, což neznamená nedostatek velkorysosti.


140

Ať se stane cokoliv, neznepokojuj se, pokud nesouhlasíš. — Protože jenom tvá vůle může otevřít dveře srdce a vpustit tam tyto ohavnosti.


141

Zdá se, že v duši opravdu slyšíš hlas, který ti říká: ”Ten náboženský předsudek!“ — A pak slyšíš výmluvnou obhajobu všech slabostí našeho ubohého, padlého těla: ”Jeho práva“!

Když se ti to stane, řekni nepříteli, že existuje přirozený zákon a zákon Boží, a Bůh! — A také peklo.


142

”Domine!“ — Pane! — ”Si vis, potes me mundare.“ — Chceš-li, můžeš mě očistit.

— Jaká to krásná modlitba, abys ji mnohokrát opakoval s vírou ubohého malomocného, když se ti stane to, co Bůh a ty a já víme! — Zanedlouho uslyšíš Mistrovu odpověď: ”Volo, mundare!“ — Chci, buď čistý!


143

Aby uchránili svou čistotu, svatý František z Assisi se válel ve sněhu, svatý Benedikt se vrhl do trní, svatý Bernard skočil do ledového rybníka... — Cos udělal ty?


144

Neposkvrněná čistota celého života činí Jana silným pod křížem. — Ostatní apoštolové z Golgoty prchají: on, s Matkou Kristovou, zůstává.

— Nezapomínej, že čistota posiluje a zoceluje charakter.


145

Válečná fronta u Madridu. Asi dvacet důstojníků ve veselém a ušlechtilém přátelství. Je slyšet píseň, pak další a ještě další.

Onen mladík s hnědým knírkem slyšel jenom tu první: Nechci srdce rozdělená; dám-li to své, dám je zcela.

”Jak se vzpírám dát celé svoje srdce!“ — A jeho modlitba vytryskla širokým a pokojným proudem.


Předchozí Další