Josemaría Escrivá Obras
813

Dělejte všechno z lásky. — Tak už nebude maličkostí: všechno bude velké. — Vytrvalost v maličkostech, z lásky, to je hrdinství.


814

Malý čin vykonaný z lásky má tak velkou cenu!


815

Chceš být opravdu svatý? — Plň malé povinnosti každého okamžiku: dělej to, co máš, a soustřeď se na to, co děláš.


816

Zmýlil ses v cestě, opovrhuješ-li maličkostmi.


817

”Velká“ svatost spočívá v plnění ”malých povinností“ každého okamžiku.


818

Velké duše se velmi starají o maličkosti.


819

Protože jsi byl ”in pauca fidelis“ — v malém věrný —, pojď se radovat se svým pánem. — To jsou slova Kristova. — ”In pauca fidelis!“ — Budeš nyní pohrdat maličkostmi, když sláva je slíbena těm, kdo se o ně starají?


820

Neposuzuj podle malosti začátků: jednou mě upozornili na to, že semena letniček a semena staletých stromů se velikostí neliší.


821

Nezapomínej, že každá velká věc na zemi začala jako malá. — Co se rodí velké, je obludné a umírá.


822

Říkáš mi: až se naskytne příležitost vykonat něco velkého..., potom! — Potom? Snažíš se vážně přesvědčit mne i sebe, že bys mohl zvítězit v nadpřirozené Olympiádě bez každodenní přípravy, bez tréninku?


823

Viděl jsi, jak stavěli tuto velkolepou budovu? — Jednu cihlu... a pak další. Tisíce cihel. Ale jednu po druhé. — A pytle cementu, jeden po druhém. A základní kameny, každý z nich bezvýznamný v porovnání s velikostí celku. — A kusy železa. — A dělníci, pracující stejný čas, den co den...

Viděl jsi, jak postavili tuto velkolepou budovu?... — Silou maličkostí!


824

Nevšiml sis, v jakých ”maličkostech“ spočívá lidská láska? — Stejně tak spočívá v ”maličkostech“ i láska Boží.


825

Pokračuj v přesném plnění svých nynějších povinností. — Tato práce — pokorná, jednotvárná, prostá — je modlitbou promítnutou do skutků, které tě disponují k přijetí milosti toho druhého díla — velkého, širokého a hlubokého —, o kterém sníš.


826

Vše, na čem my, ubozí lidé, máme účast — i samotná svatost —, je tkanivem maličkostí, které v závislosti na úmyslu může vytvořit nástěnné koberce plné hrdinství nebo nízkosti, ctností nebo hříchů.

Hrdinské eposy vypravují o neobyčejných dobrodružstvích, ale ty bývají prolnuté i vyprávěním malých skutků hrdiny. — Kéž vždycky přisuzuješ velkou důležitost maličkostem. To je přímá cesta!


827

Pozastavil ses někdy nad tím, jak velkou sumu může dát ”mnoho mála“?


828

Byla to tvrdá zkušenost: nezapomeň na tuto lekci. — Tvá nynější velká zbabělost souvisí — je to jasné — s tvými malými zbabělostmi každého dne.

”Nemohl“ jsi zvítězit v tom velkém, protože jsi ”nechtěl“ zvítězit v tom malém.


829

Neviděl jsi záblesk v Ježíšových očích, když chudá vdova dala v chrámě svou malou almužnu? — Dej mu, co můžeš: zásluha není v tom, jestli je to málo nebo hodně, ale v úmyslu, se kterým to dáváš.


830

Nebuď... hlupák: je pravda, že v tomto velkém Kristově podniku máš — nanejvýš — úlohu malého šroubku.

Ale víš, co se stane, když šroubek není dost utažený anebo když vyskočí?: větší části se také uvolní a poničená kola spadnou.

Práce se ochromí. — Možná se celý stroj stane nepoužitelným.

Jak velká věc být malým šroubkem!


Předchozí Další