Josemaría Escrivá Obras
790

Nemáš chuť křičet na mládež hemžící se kolem vás: blázni!, zanechte těchto světských věcí, která zmenšují lidská srdce... a často je ponižují..., zanechte toho a pojďte s námi hledat Lásku?


791

Chybí ti ”nadšení“. — To je důvod, proč přitahuješ tak málo lidí. — Zdá se, jako bys nebyl velmi přesvědčený o tom, co získáš, vzdáš-li se pozemských věcí pro Krista.

Porovnej: stokrát víc a život věčný! — Chceš to nazvat špatným ”obchodem“?


792

”Duc in altum!“ — Zajeď na hlubinu! — Zavrhni pesimismus, který z tebe dělá zbabělce. ”Et laxate retia vestra in capturam!“ — A spusťte sítě k lovení!

Nevidíš, že můžeš říci jako Petr: ”In nomine tuo, laxabo rete.“ — Ježíši, v tvém jménu budu lovit lidi?


793

Proselytismus. — To je jisté znamení pravé horlivosti.


794

Rozsévat. — Rozsévač vyšel... Rozsévej plnými hrstmi, apoštolská duše. — Vítr milosti uchvátí tvé semínko, pokud ho brázda, kam zapadne, není hodna... Rozsévej a je jisté, že sémě zapustí kořeny a ponese ovoce.


795

Dobrým příkladem se rozsévá dobré semeno; a láska zavazuje všechny, aby rozsévali.


796

Malá je tvoje láska, pokud necítíš horlivost za spásu všech duší. — Ubohá je tvoje láska, pokud nedychtíš, abys předal své vlastní bláznovství ostatním apoštolům.


797

Víš, že tvoje cesta není jasná. — A není jasná proto, že nenásleduješ Ježíše zblízka, a tak zůstáváš v temnotách. — Na co čekáš, aby ses rozhodl?


798

Důvody?... Jaké důvody mohl dát ubohý Ignác učenému Františku Xaverskému?


799

To, co tě udivuje, mi připadá rozumné. — Že tě Bůh šel hledat do tvého zaměstnání?

Tak hledal ty první: Petra a Ondřeje, Jana a Jakuba u jejich sítí a Matouše, sedícího na lavici výběrčího daní...

A div divoucí!, Pavla v jeho dychtivosti skoncovat se semínkem křesťanství.


800

Žeň je sice hojná, ale dělníků málo. — ”Rogate ergo!“ — Proste proto Pána žně, aby poslal dělníky na svou žeň.

Modlitba je nejúčinnějším prostředkem proselytismu.


801

Světem dosud zní hlas božského výkřiku: ”Oheň jsem přišel vrhnout na zem, a jak si přeji, aby už vzplanul!“ — A vidíš: téměř všechno uhaslo...

Nechceš pomoci rozšířit tento požár?


802

Chtěl bys přivést ke svému apoštolátu tohoto učeného, onoho vlivného a tamtoho rozvážného a ctnostného člověka.

Modli se, přinášej oběti a působ na ně svým slovem i příkladem. — Nepřicházejí! — Neztrácej pokoj: je to proto, že jich není zapotřebí.

Myslíš si, že mezi současníky Petra nebyli učení, vlivní, rozvážní a ctnostní lidé mimo apoštolát prvních dvanácti?


803

Řekli mi, že máš ”důvtip“, ”háček“, abys přitahoval duše na svou cestu.

Poděkuj Bohu za tento dar: být nástrojem k hledání nástrojů!


804

Pomoz mi volat: Ježíši, duše!... Apoštolské duše!: jsou pro tebe, pro tvou slávu.

Uvidíš, že nás nakonec vyslyší.


805

Poslyš: tam... nebyl by jeden... nebo dva, kteří by nám dobře rozuměli?


806

Řekni... tomuto, že potřebuji padesát mužů, kteří milují Ježíše Krista nadevše.


807

Vyprávíš mi o svém příteli, který chodí ke svátostem, vede čistý život a je to dobrý student. — Ale který ”nezapadá“: když s ním mluvíš o oběti a apoštolátu, zarmoutí se a odejde.

Nedělej si starosti. — Není to neúspěch tvé horlivosti, je to doslova scéna, kterou vypráví evangelista: ”Chceš-li být dokonalý, jdi, prodej svůj majetek a rozdej chudým“ (oběť)..., ”pak přijď a následuj mě“ (apoštolát).

Jinoch ”abiit tristis“ — odešel zarmoucen: nechtěl odpovědět na milost.


808

”Dobrá zpráva: další blázen... do blázince.“ A dopis ”rybáře“ je plný veselí.

Ať Bůh naplní tvé sítě účinností!


809

Proselytismus. — Kdo by netoužil po zvěčnění svého apoštolátu?


810

Proselytistická horlivost, která spaluje tvé nitro, je jistým znamením tvé odevzdanosti.


811

Vzpomínáš si? — Modlili jsme se, ty a já, když padal večer. Bylo slyšet šumění vody. — A v tichu kastilského města jsme také slyšeli různé hlasy, které mluvily sty jazyky, úzkostně na nás volaly, že dosud neznají Krista.

Políbil jsi křížek, beze studu, a poprosil jsi ho, aby ses stal apoštolem apoštolů.


812

Chápu, že tolik miluješ svou vlast a své blízké a že navzdory těmto poutům čekáš netrpělivě na okamžik, kdy budeš křižovat země a moře — jít daleko! —, protože tě spaluje horlivost po žni.


Předchozí Další