Josemaría Escrivá Obras
56

Hmota, ze které jsou svatí. — To říkají o některých lidech: že jsou ze stejné hmoty jako svatí. — Kromě toho, že svatí nejsou z hmoty, být z hmoty nestačí.

Je zapotřebí velké poslušnosti vůči duchovnímu rádci a velké poddajnosti vůči Boží milosti. — Protože nenecháš-li Boží milost a svého rádce, aby tě otesávali, nikdy se neukáže socha, obraz Krista, jímž se svatý stává.

A ona ”svatá hmota“, o které jsme mluvili, bude jen beztvarou hromadou dobrou na oheň... Na dobrý oheň, jestliže to byla dobrá hmota!


57

Stýkej se často s Duchem svatým — Velkým neznámým —, který tě má posvěcovat.

Nezapomínej, že jsi chrámem Božím. — Božský Utěšitel přebývá ve tvé duši: naslouchej mu a poslušně následuj jeho vnuknutí.


58

Nepřekážej působení Utěšitele: spoj se s Kristem, aby ses očistil, a vnímej s ním urážky, plivance a rány..., a trny a tíhu kříže..., a hřeby, drásající tvé tělo, a touhu po smrti v opuštěnosti...

A utíkej se do otevřeného boku našeho Pána Ježíše, až nalezneš jistý útulek v jeho zraněném Srdci.


59

Je dobré, abys poznal tuto bezpečnou nauku: náš vlastní duch je špatný rádce, špatný lodivod na to, aby vedl duši vichřicemi, bouřemi a úskalími vnitřního života.

Proto je to vůle Boží, aby řízení lodi bylo svěřeno Mistru, který nás svým světlem a poznáním dovede do bezpečného přístavu.


60

Když by sis bez dobrého architekta nepostavil dobrý dům pro svůj život na zemi, jak si můžeš chtít vystavět bez duchovního rádce hrad svého posvěcení pro svůj věčný život v nebi?


61

Když se laik povýší na učitele morálky, často se zmýlí: laici mohou být pouze žáky.


62

Duchovní rádce. — Potřebuješ ho. — Aby ses odevzdal, aby ses dal... v poslušnosti. — A to duchovního rádce, který zná tvůj apoštolát, který ví, co Bůh chce: a tak účinně podpoří dílo Ducha svatého ve tvé duši, aniž by tě odváděl z tvého místa..., naplní tě pokojem a naučí tě, jak svou práci učinit plodnou.


63

Domníváš se, že jsi významnou osobností: tvé vzdělání — tvé výzkumy, tvé publikace —, tvé společenské postavení — tvé šlechtické tituly —, tvá politická činnost — úřady, které zastáváš —, tvé jmění..., tvůj věk, už nejsi dítětem!...

Právě kvůli tomu všemu potřebuješ, více než kdokoliv jiný, duchovního rádce pro svou duši.


64

Neskrývej před svým duchovním rádcem ta našeptávání nepřítele. — To, že se svěříš, bude vítězstvím, které ti dá větší Boží milost. — A navíc máš nyní to, co ti pomůže dále vítězit: dar rady a modlitby svého duchovního otce.


65

Proč se zdráháš podívat sám sobě do očí a nechat se poznat svým duchovním rádcem takový, jaký opravdu jsi?

Vyhraješ velkou bitvu, když ztratíš obavu z toho, že se dáš poznat.


66

Kněz — jakýkoliv — je vždy druhým Kristem.


67

Ačkoliv to dobře víš, nepřestanu ti připomínat, že kněz je ”druhým Kristem“. — A že Duch svatý řekl: ”Nolite tangere Christos meos.“ — Nedotýkejte se ”mých Kristů“.


68

Výraz presbyter znamená etymologicky ”stařec“. — Jestliže si stáří zasluhuje úctu, uvaž, o kolik více máš ctít kněze.


69

Jaký nedostatek jemnosti — a jaký nedostatek úcty — znamená tropit si žerty a posměšky z kněze — jakéhokoli — pod jakoukoli záminkou!


70

Zdůrazňuji: tyto vtípky — posměšky — na adresu kněze, za všech těchto okolností, které se ti zdají polehčující, jsou vždy přinejmenším hrubostí a drzostí.


71

Jak velice máme obdivovat kněžskou čistotu! — Je to jejich poklad. — Žádný tyran nebude nikdy moci vyrvat církvi tuto korunu.


72

Neuveď kněze do situace, v níž by mohl ztratit svou důstojnost. Je to ctnost, kterou, bez jakékoliv škrobenosti, potřebuje mít.

Jak ho prosil — Pane, dej mi... osmdesát let důstojnosti! — onen mladý kněz, náš přítel!

Vyprošuj ji i ty pro všechny kněze a vykonáš dobrou věc.


73

Zabolelo tě — jako bodnutí do srdce —, jak se o tobě říkalo, že jsi mluvil špatně o oněch kněžích. — A jsem rád, že tě to bolelo: teď jsem si opravdu jistý, že máš dobrého ducha!


74

Milovat Boha a nectít přitom kněze... to není možné.


75

Tak jako dobří Noemovi synové, zahal pláštěm lásky ubohosti, které vidíš u svého otce, kněze.


76

Bez životního plánu nebudeš mít nikdy řád.


77

Podřídit se životnímu plánu, rozvrhu — řekl jsi mi — je tak monotónní! A já jsem ti odpověděl: monotónnost je proto, že chybí láska.


78

Nevstáváš-li v pevnou hodinu, nikdy nesplníš svůj životní plán.


79

Ctnost bez pořádku? — Podivná to ctnost!


80

Až budeš mít pořádek, tvůj čas se ti znásobí a budeš tak moci vzdávat Bohu větší slávu tím, že budeš více pracovat v jeho službě.


Předchozí Další