Nechtěj být dospělým. — Buď dítětem, stále dítětem, i když zemřeš jako stařec. — Když dítě zakopne a upadne, nikdo se nediví…: jeho otec přispěchá, aby je zvednul.

Když ten, kdo upadne, je dospělý, první reakcí druhých je smích. — Někdy po této první reakci ustoupí smích soucitu. — Ale dospělí musí vstát sami.

Tvá každodenní smutná zkušenost je plná klopýtnutí a pádů. Co by s tebou bylo, kdybys nebyl pokaždé více dítětem?

Nechtěj být dospělým. — Buď dítětem, a když zakopneš, ať tě zvedne ruka tvého Otce-Boha.