Josemaría Escrivá Obras
726

Když jsi ztratil ony lidské útěchy, zůstal jsi s pocitem osamělosti, jako kdybys visel na nitce nad hlubokou propastí. — A tvůj křik, tvé volání o pomoc, zdá se, že tě nikdo neslyší.

Tuto opuštěnost si úplně zasloužíš. — Buď pokorný, nehledej sebe, nehledej své pohodlí: miluj kříž — snášet ho je málo — a Pán vyslyší tvou modlitbu. — A tvé smysly se utiší. — A tvé srdce se zacelí. — A budeš mít pokoj.

Předchozí Zobrazit celou kapitolu Další