Mnozí křesťané si dávají na čas a ve společenském životě nespěchají, také zaměstnání vykonávají pohodlným tempem a stejně tak u stolu anebo při odpočinku (zde též nespěchají). A není-li pak podivné, že titíž křesťané mají najednou naspěch a snaží se pobízet kněze, aby zkrátil čas určený pro nejsvětější oběť u oltáře?