Josemaría Escrivá Obras
389

Svatá bezostyšnost je význačným rysem ”života dětství“. Malé dítě si nedělá starosti o nic. — Jeho slabosti, jeho přirozené slabosti se projevují s úplnou prostotou, ačkoli je všichni pozorují...

Tato bezostyšnost, přenesená do nadpřirozeného života, vede k tomuto úsudku: chvála, opovržení...: úcta, výsměch...: čest, hanba...: zdraví, nemoc...: bohatství, chudoba...: krása, ošklivost...

Dobře; a... co na tom záleží?

Předchozí Zobrazit celou kapitolu Další