Josemaría Escrivá Obras
267

Musíme být přesvědčeni, že Bůh je neustále v naší blízkosti. — Žijeme tak, jako kdyby Pán byl daleko, tam kde svítí hvězdy, a zapomínáme, že je také neustále po našem boku.

A je zde jako milující Otec — miluje každého z nás více, než všechny matky světa mohou milovat své děti —, pomáhá nám, dává nám vnuknutí, žehná... a odpouští.

Kolikrát jsme rozjasnili tváře svých rodičů poté, co jsme provedli nějakou rošťárnu, větou: už to nikdy neudělám! — A možná jsme to ještě ten samý den provedli znovu... A náš otec nás napomínal s předstíranou přísností v hlase a s vážnou tváří..., ačkoli ve svém srdci byl pohnut, znaje naše slabosti a mysle si: chudáček, jak se snaží chovat se dobře!

Je třeba, abychom byli naplněni a prostoupeni myšlenkou, že Pán je Otec, náš Otec, který je s námi a zároveň i na nebesích.

Předchozí Zobrazit celou kapitolu Další