260
Smutek, sklíčenost. Nedivím se: je to oblak prachu způsobený tvým pádem. Ale dost!: copak vítr milosti neodfoukl daleko tento oblak?
A potom, tvůj smutek — pokud ho nezaženeš — by se mohl snadno stát pláštěm tvé pýchy. — Copak sis myslel, že jsi dokonalý a bez hříchu?
Témata
Bod v jiném jazyce
Dokument vytištěný z https://escriva.org/cs/camino/260/ (28.03.2024)