Josemaría Escrivá Obras
260

Smutek, sklíčenost. Nedivím se: je to oblak prachu způsobený tvým pádem. Ale dost!: copak vítr milosti neodfoukl daleko tento oblak?

A potom, tvůj smutek — pokud ho nezaženeš — by se mohl snadno stát pláštěm tvé pýchy. — Copak sis myslel, že jsi dokonalý a bez hříchu?

Předchozí Zobrazit celou kapitolu Další