Josemaría Escrivá Obras
83

Budeme—li pravdiví, budeme i spravedliví. O spravedlnosti bych mohl mluvit donekonečna, ale tady můžeme jen načrtnout některé rysy této ctnosti, aniž bychom ztratili ze zřetele účel těchto úvah: vybudovat skutečně pravý duchovní život na pevných základech přirozených lidských vlastností. Spravedlnost znamená dávat každému to, co mu patří, ale já bych dodal, že to nestačí. I kdyby si každý člověk zasloužil sebevíc, je třeba dát mu ještě něco navíc, protože každý člověk je mistrovským Božím dílem.

Nejlepší charita spočívá ve velkoryse přehnané spravedlnosti, je to charita, která zůstává většinou bez povšimnutí, ale která nese své ovoce v nebi i na zemi. Je chybné myslet si, že výrazy průměr nebo střední cesta jakožto charakteristika mravních ctností znamenají polovičatost, něco jako polovinu toho, co lze udělat. Tento střed mezi přemírou a nedostatkem je právě vrcholem, je to nejlepší, jak nám to ukazuje umírněnost. Na druhé straně však u božských ctností se nepřipouští žádná umírněnost: nelze věřit, doufat nebo milovat jinak než příliš. A tato láska k Bohu bez hranic se pak rozlévá na naše bližní v hojnosti velkomyslnosti, pochopení, milosrdné lásky.

Předchozí Zobrazit celou kapitolu Další