Dvě lidské ctnosti —pracovitost a píle— splývají v jednu jedinou v úsilí využívat ty hřivny, které dostal každý člověk od Boha. Jsou to ctnosti, které vedou k dobře vykonané práci. Protože práce —už o tom kážu od r. 1928— není žádným prokletím ani trestem za hřích. Kniha Genese o tom mluví ještě před Adamovou vzpourou proti Bohu. Podle Božích plánů měl člověk pracovat a spolupracovat tak na velkém úkolu tvoření.

Pracovitý člověk využívá času, který nejsou peníze, ale Boží oslava. Dělá to, co má, a dělá to s přesvědčením, ne z rutiny nebo aby něčím zaplnil čas, ale jako výsledek pečlivého a promyšleného uvážení. Proto je pilný. Normální použití tohoto slova diligente nám připomíná jeho latinský původ. Slovo diligente pochází ze slovesa diligo, to znamená milovat, oceňovat, volit jako výsledek pečlivé a starostlivé pozornosti. Není pilný ten, kdo pospíchá, ale ten kdo pracuje s láskou a dobře.

Nás Pán jakožto dokonalý člověk si zvolil manuální práci, kterou pečlivě a s vnitřním zaujetím vykonával téměř po celou dobu svého pozemského života. Provozoval řemeslo mezi ostatními obyvateli své vesnice a tato lidská i božská práce nám jasně dokazuje, že všední práce není jen něco bezvýznamného, ale že je to stěžejní záležitost našeho posvěcení, neustálá příležitost, abychom se setkávali s Bohem a velebili ho a chválili prací svého rozumu nebo svých rukou.