V rychlosti si vyjmenujeme některé další lidské ctnosti. Vím, že ve vaší modlitbě k Pánu se objeví ještě mnoho dalších. Já bych se chtěl na chvíli zastavit u jedné nádherné vlastnosti. Je to velkodušnost.

Velkodušnost. To je veliký duch, široká duše, do které se toho hodně vejde. Je to vlastnost, která působí, že jsme ochotni vyjít sami ze sebe a vykonat velké činy ve prospěch druhých. U velkodušného člověka se nemůže uhnízdit úzkoprsost, nemá u něho místo skrblictví ani sobecká vypočítavost ani intrikánství. Velkodušný člověk věnuje své síly bez výhrady tomu, co za to stojí, a proto je i ochoten odevzdat se i on sám. Nespokojuje se s dáváním, ale on sám se dává. A tehdy se mu podaří nejvyšší projev velkodušnosti: dát se Bohu.