Když myslím na ty z vás, kdo se ještě po letech oddávají snění —neplodnému, dětskému, jako Tartarin z Tarasconu— o lovu lvů na chodbách domu, kde jsou tak leda myši nebo něco podobného, když myslím na takové lidi, chci vám připomenout, jakým velkolepým dobrodružstvím je cesta k Bohu při věrném plnění běžných denních povinností, v bojích, které Pána naplňují radostí a o kterých ví kromě nás jen on sám.

Patrně nebudete běžně konat oslňující hrdinské činy, z toho prostého důvodu, že se obvykle k tomu nenaskytne příležitost. Ale je naopak dost příležitostí projevit lásku, kterou cítíte k Ježíši Kristu právě v maličkostech a běžných záležitostech. I v malých věcech, vysvětluje sv. Jeroným, se projevuje velikost duše. Stvořitele a jeho dílo neobdivujeme jen tím, že obdivujeme nebe i zemi, slunce a moře, velká zvířata jako je slon, velbloud, vůl, kůň, levhart, medvěd nebo lev, ale zvířata nepatrná jako je mravenec, komáři, mouchy, červíčci a jiná zvířata tohoto druhu, která sice víme, jak vypadají, ale často ani neznáme jejich názvy. Jak u těch velkých, tak u těch malých obdivujeme stejné mistrné dílo. Stejně tak duše, která se odevzdá Bohu, se věnuje se stejnou vroucností věcem nepatrným i těm velkým.