Josemaría Escrivá Obras
77

Budeme teď uvažovat o těchto přirozených lidských ctnostech. Zatímco já budu mluvit, vy se snažte o rozhovor s naším Pánem, proste ho, aby nám všem pomáhal, aby nás povzbuzoval, abychom dnes hlouběji pronikli do tajemství Vtělení, abychom i my, ve svém těle dovedli lidem živě svědčit o tom, který přišel na svět, aby nás vykoupil.

Cesta každého křesťana, každého člověka není snadná. Jsou samozřejmě období, kdy se zdá, že se nám všechno daří podle našeho očekávání, ale to většinou trvá jen krátce. Žít znamená čelit obtížím, cítit v srdci radost i nechuť, a v této kovářské výhni života může člověk nabýt statečnosti, trpělivosti, velkodušnosti, vyrovnanosti.

Statečný člověk je ten, kdo vytrvale koná to, co podle svého svědomí má konat, ten, kdo neměří hodnotu nějaké práce výhradně ziskem, ale službou, kterou tato práce poskytuje druhým lidem. Statečný člověk často trpí, ale nevzdává se, snad i pláče, ale své slzy polyká. I když protivenství sílí, neustoupí. Vzpomeňte si na přiklad z Knihy Makabejských: stařec Eliazar, který raději zemře, než by porušil Boží zákon: Statečně se vzdávám života, abych se ukázal hoden svého stáří a mladým zanechal ušlechtilý příklad, aby ochotně a svaté zákony.

Předchozí Zobrazit celou kapitolu Další