Josemaría Escrivá Obras
55

Je hodně těch, kdo něco začínají, ale jen málo těch, kdo to i dokončí. A mezi tímto málem bychom měli být i my, kdo se snažíme jednat jako Boží děti. Mějte stále na paměti, že jen práce vykonaná s láskou, dobře udělaná práce, zasluhuje chválu Hospodina, jak můžeme číst v Písmu svatém: lepší je konec díla než jeho počátek.

Možná, že jste tuto historku už slyšeli v jiném mém kázání, nicméně ji znovu připomenu, protože je názorná a poučná. Jednou jsem hledal v knize Rituálu formuli pro požehnání posledního kamene jakési budovy, toho nejdůležitějšího kamene, protože by měl symbolizovat tvrdou, usilovnou a vytrvalou dlouholetou práci mnoha lidí. Ke svému velkému překvapení jsem zjistil, že nic takového neexistuje. Bylo nutno spokojit se s Benedictio ad omnia, s obecným požehnáním. Přiznám se vám, že se mi zdálo nemožné, aby existovala taková mezera, a tak jsem pomalu, ale marně, procházel rejstřík Rituálu.

Mnozí křesťané ztratili přesvědčení, že opravdovost života, který Pán vyžaduje od svých dětí, vyžaduje i dokonalé plnění vlastních úkolů, které mají posvěcovat až do těch nejmenších detailů.

Nemůžeme nabízet Pánu něco, co by —byť i v omezených lidských možnostech— nebylo dokonalé, bez chyby, co by i v nejmenších detailech nebylo provedeno pečlivě. Bůh nepřijímá žádnou břidilskou práci. Nepřinesete mi nic, co by mělo vadu, připomíná nám Písmo svaté, neboť by to nebylo hodno Hospodina. Proto práce každého člověka, každodenní práce, které věnujeme své síly, musí být důstojným obětním darem Stvořiteli, operatio Dei, práce s Bohem a pro Boha: jedním slovem práce bezvadná a dokonalá.

Předchozí Zobrazit celou kapitolu Další