Myslím, že můžeme nejlépe zakončit tyto úvahy úryvkem z 2. kapitoly evangelia svatého Lukáše. Kristus je malý chlapec. Jakou bolest asi musela pocítit jeho matka a svatý Josef, když při návratu z Jerusalema viděli, že není mezi příbuznými a přáteli. A jaká je asi jejich radost, když ho pak zdálky vidí, jak učí izraelské učitele zákona. Ale všimněte si těch slov, zdánlivě tak tvrdých, která vycházejí z úst Syna, když odpovídá své matce: Proč jste mě hledali?

Nebylo to rozumné, že ho hledali? Lidé, kteří poznali, co to je ztratit Krista a zase ho nalézt, to jistě dobře chápou… Proč jste mě hledali? Nevěděli jste, že já musím být tam, kde jde o záležitosti mého Otce? Copak nevěděli, že musím věnovat všechen svůj čas svému nebeskému Otci?