Teď se zamyslíme nad podobenstvím o člověku, který se chystal na cesty, zavolal si své služebníky a svěřil jim svůj majetek. Každému z nich svěřil jinou částku, aby ji spravoval v jeho nepřítomnosti. Myslím, že bude velmi vhodné soustředit se na jednání toho, kdo přijal jednu hřivnu: jeho jednání se u nás říká mazanost. Přemýšlí a rozvažuje ve svém nepříliš rozvinutém rozumu a rozhodne: šel, vykopal v zemi jámu a peníze svého pána ukryl.

Jaké zaměstnání si asi zvolí ten člověk, jestliže zakopal pracovní nástroj? Rozhodl se neodpovědně a z pohodlnosti vrátit pouze to, co mu bylo svěřeno. Bude promarňovat minuty, hodiny, dny, měsíce, roky dokonce život! Ostatní se snaží, obchodují, velkomyslně se starají, aby získali více, než dostali. Je to spravedlivý zisk, protože doporučení bylo jasné: negotiamini dum venio , hospodařte, dokud se pán nevrátí. Ale onen člověk, ne, ten svůj život znehodnotil.