Ale patrně se mě zeptáte: když najdeme to, co z celé duše milujeme, už dále nehledáme. Svoboda snad zmizela? Ujišťuji vás, že tehdy je účinnější víc než kdy jindy, protože láska se nespokojí s pouhým rutinérským plněním povinnosti, ani nezná nudu nebo lhostejnost. Milovat znamená začínat každý den znovu sloužit skutky lásky.

Chtěl bych, aby si to každý z vás dobře pamatoval a proto znovu zdůrazňuji, že svoboda a odevzdanost nejsou v žádném rozporu, ale naopak se vzájemně doplňují. Svoboda se může odevzdat pouze z lásky, jiný způsob odevzdání prostě nechápu. Není to jen nějaká slovní hříčka, byť i více či méně výstižná. Při dobrovolném odevzdání, v každém okamžiku této oddanosti, svoboda obnovuje lásku, a obnovovat se znamená být stále mladý, ušlechtilý, schopný ideálů a velkých obětí. Vzpomínám si, jak mě potěšilo, když jsem se dozvěděl, že portugalsky mladí se řekne os novos . A takoví opravdu jsou. Vyprávím vám to, protože jsem už dost starý, ale když se u oltáře modlím k Bohu, který naplňuje radostí mou mladost, cítím, se velmi mladý a vím, že se nikdy nebudu považovat za starého, protože, budu—li stále věrný svému Bohu, jeho lásky mě bude neustále oživovat a mé mládí se obnoví jako mladí orla.

Skrze lásku jsme připoutání ke svobodě. Jenom pýcha dělá z tohoto spojení těžký řetěz. Skutečná pokora, která nás učí Ten, kdo má tiché a pokorné srdce, nám ukazuje, že jeho jho netlačí a jeho břemeno netíží; toto jho je svoboda, toto jho je láska, toto jho je jednota, toto jho je život, který On pro nás získal na kříži.