Přivedu vás ze zajetí, shromáždím vás … ze všech míst, kamkoli jsem vás rozptýlil (Jer 29,14). Osvobodíme se ze zajetí modlitbou: poznáme, že jsme svobodní, vzlétneme v písni zamilované duše, v písni lásky, která touží být neustále s Bohem. Je to nový způsob života na zemi, způsob božský, nadpřirozený, nádherný. Vzpomeňme si na španělské spisovatele 15. století a snad i pro nás budou platit slova, že žiji, protože už nežiji já, ale žije ve mně Kristus (srov. Gal 2,20).

S chutí přijímáme nutnost pracovat na tomto světě, třeba i mnoho let, protože Ježíš má málo přátel tedy dole na zemi. Neodmítejme povinnost žít, unavovat se - až do naprostého vyčerpání - ve službě Bohu a církvi. A to svobodně: in libertatem gloriae filiorum Dei (Řím 8,21), qua libertate Christus nos liberavit (Gal 4,31), svobodně ve slávě Božích dětí, ve svobodě, ke které nás osvobodil Kristus.