V liturgickém roce slavíme řadu mariánských svátků. Základem mariánské úcty je božské mateřství Naší Paní, původ všech přirozených i nadpřirozených darů, jimiž ji ozdobila Nejsvětější Trojice. Malé křesťanské vzdělání a velmi málo synovské lásky by projevoval člověk, který by se obával, že úcta k nejsvětější Panně by mohla něco ubírat na úctě patřící Bohu. Naše Matka, vzor pokory, zpívala: Budou mě blahoslavit všechna pokolení, že mi učinil veliké věci ten, který je mocný. Jeho jméno je svaté a jeho milosrdenství trvá od pokolení do pokolení k těm, kdo se ho bojí (Lk 1,48—50).

Nešetřme o svátcích Naší Paní projevy lásky, pozvedejme k ní častěji svá srdce a prosme ji o to, co potřebujeme, děkujme jí za její neustálou mateřskou péči, svěřujme jí osoby, kterých si vážíme. Ale když budeme jako děti, stane se každý den vhodnou příležitostí k projevování lásky Marii, stejně jako je takovou příležitostí každý den pro ty, kdo se mají opravdu rádi.