Maria je učitelkou naděje. Prohlašuje: Budou mě blahoslavit všechna pokolení (Lk 1,48). Z lidského hlediska řečeno, o co se opírala její naděje? Kým byla pro tehdejší muže a ženy? Velké ženy Starého zákona - Judit, Ester, Debora - zažili už zde na zemi lidskou slávu, byly oslavovány a velebeny. Mariiným trůnem - stejně jako trůnem jejího Syna - je kříž. A během zbytku jejího života, než byla s tělem i duší vzata do nebe, na nás působí právě její mlčení. Sv. Lukáš, jenž ji dobře znal, poznamenává, že trávila čas na modlitbách s prvními učedníky. Tak končí své pozemské dny ta, která měla být chválena až na věky věků.

Jak se liší Mariina naděje od naší netrpělivosti! Často chceme na Bohu, aby nám ihned odplatil kdejaké nepatrné dobro, jež jsme učinili. Jakmile se objeví první obtíže, stěžujeme si. Mnohdy býváme neschopni jakéhokoli vytrvalého úsilí, naděje. Protože nám chybí víra: Blahoslavená, která jsi uvěřila, že se splní to, co ti bylo řečeno od Pána! (Lk 1,45)