281

Rád se ve svých představách vracím do doby, kdy Ježíš žil se svou matkou, což je skoro celý život našeho Pána na tomto světě. Vidím ho jako malé dítě, kdy Maria o něho pečuje, líbá ho a hraje si s ním. Vidím ho, jak vyrůstá před milujícíma očima své matky a Josefa, který byl na této zemi jeho otcem. S jakou láskou a něžností se Maria a svatý patriarcha starali o Ježíše v dětství a v tichosti se od něho ustavičně mnoho učili. Jejich srdce se stále více podobala srdcí Syna, člověka i Boha. Proto Maria a po ní i Josef vědí jako nikdo jiný, co Kristus cítil, a oba jsou nejlepší cestou, řekl bych dokonce jedinou, jak dojít k Spasiteli.

Ať je v každém z vás, píše sv. Ambrož, Mariino srdce, abyste chválili Pána, ať je v každém z vás Mariin duch, abyste se radovali v Pánu. A tento církevní otec přidává ještě několik úvah, které se na první pohled zdají poněkud opovážlivé, ale které mají pro křesťanský život duchovní smysl. Tělesně je Kristova matka jediná, vírou je Kristus plodem nás všech.

Jestliže se budeme snažit být jako Maria, napodobovat její ctnosti, dokážeme, že se Kristus svou milostí zrodí v srdcích lidí, kteří působením Ducha svatého se ho budou snažit napodobovat. Jestliže budeme usilovat o to, být jako Maria, budeme mít jistým způsobem účast na jejím duchovním mateřství. V tichosti jako Maria, aniž by si toho někdo všiml, téměř beze slov, poctivým a opravdovým svědectvím křesťanského jednání, velkorysým opakováním fiat, jež se stále opětuje jako cosi důvěrného mezi námi a Bohem.

Bod v jiném jazyce