Josemaría Escrivá Obras
280

Rozjímejme v klidu a tiché modlitbě o všem, co jsme slyšeli o naší Matce. A ve vašem srdci se bude pomalu tisknout také taková příručka, k níž se budeme utíkat, zvláště ve chvílích, kdy nebudeme vědět kudy kam. Není to však od nás poněkud vypočítavé? Jistě, je. Ale cožpak naše matky nevědí moc dobře, že my, jejich děti, jsme obvykle trochu vypočítaví a že se na ně často obracíme, když nám nic jiného nezbývá? Dobře to vědí a nevadí jim to. Jsou to přece naše matky a jejich nezištná láska dokáže vycítit, i přes naše zdánlivé sobectví, naší synovskou lásku i důvěru.

Netvrdím ani sobě ani vám, že naše úcta k Panně Marii by se měla omezovat jen na naléhavé volání v tísni. Ale myslím, že nás nemusí pokořovat, když se nám to někdy stane. Matky nezanášejí všechny projevy lásky svých dětí do účetních knih, malicherně všechno nepřevažují ani nepřeměřují. Nepatrný projev lásky vychutnávají jako med a snaží se dávat více, než dostávají. Jestliže takto jednají dobře matky na zemi, představte si, co asi můžeme očekávat od naší Matky Marie.

Matka církve

Předchozí Zobrazit celou kapitolu Další