K jaké změně tedy tady dochází? Je to odlišné, protože do naší práce vstoupil Kristus - tak jako vstoupil do Petrovy loďky - člověku se tak rozšíří horizonty, získá větší snahu sloužit a neodolatelnou touhu hlásat všem lidem magnalia Dei (Sk 2, 11), velké Boží skutky, pokud necháme Boha jednat. Nemohu přejít mlčením, že profesionální práce kněží - mohu—li to tak naznat - je posvátná a veřejná služba, která si nárokuje do té míry veškerou činnost, že když některému knězi zbývá čas ještě na jinou práci, která není kněžská, může si být téměř jist tím, že povinnosti kněžské služby neplní, jak by měl.

Byli pohromadě Šimon Petr, Tomáš zvaný Blíženec, Natanael z galilejské Kány, synové Zebedeovi a ještě jiní dva z jeho učedníků. Šimon Petr jim řekl: "Půjdu lovit ryby." Odpověděli mu: "I my půjdeme s tebou." Vyšli tedy a vstoupili na loď, ale tu noc nic nechytili. Když už nastávalo ráno, stál Ježíš na břehu (Jan 21, 2—4).

Je přítomen mezi apoštoly, mezi lidmi, kteří se mu odevzdali, ale oni si toho nevšimnou. Kolikrát je Kristus ne mezi námi, ale přímo v nás, a my žijeme tak pozemským životem. Kristus je tak blízkou, a jeho děti mu nevěnují jediný láskyplný pohled, jediné láskyplné slovo, jediný horlivý skutek.