Josemaría Escrivá Obras
246

Bojujte proti lenosti, jakmile si ji uvědomíte, proti falešnému názoru, že modlitba přece může počkat. Nikdy neodkládejte tento pramen milosti na zítřek. Právě teď je ta vhodná chvíle. Bůh nás celý den láskyplně pozoruje a přijímá naší modlitbu. A všichni, ty i já - znovu to opakuji - bychom mu měli důvěřovat, jako důvěřujeme bratru, příteli, otci. Řekni mu - já mu to alespoň tak říkám - že je nadmíru velký, nadmíru dobrý, nekonečně milosrdný. A ještě dodej: Proto tě chci milovat, přestože mé jednání je hrubé, přestože mé ruce jsou pošpiněny a poničeny prachem neschůdných cest této země.

A ani si to nebudeme uvědomovat, ale půjdeme pomalu kupředu božskými, mocnými a energickými kroky a budeme pociťovat důvěrnou jistotu, že s Pánem může být příjemná i bolest, oběť, utrpení. Pro Boží dítě je velkou posilou, když ví, že je nablízku svému Otci. Proto, ať se děje, co se děje, jsem pevný, s tebou jsem si jistý, můj Pane a Otče, neboť ty jsi má skála a pevnost (srov. 2 Král 22,2).

Předchozí Zobrazit celou kapitolu Další