23

Často vám připomínám onu dojemnou scénu z Evangelia, kdy Ježíš mluví k zástupům z Petrovy loďky. Tento zástup lidí, kteří šli za Ježíšem, stravuje srdce Božského učitele starostí o jejich duše. Ježíš chce, aby i jeho učedníci sdíleli tuto jeho horlivost. Když jim řekl, aby zajeli na hlubinu —duc in altum! — navrhuje Petrovi, aby spustil sítě k lovu.

Nechci se teď zabývat touto scénou podrobně. Chci jen, abychom se zamysleli nad tím, co říká sv. Petr, když se stává svědkem zázraku: Odejdi ode mne, Pane, neboť jsem člověk hříšný. Jsem přesvědčen, že to velmi dobře vyjadřuje i osobní situaci každého člověka. Ale ujišťuji vás, že já, který jsem se ve svém životě setkal s tolika zázraky milosti, působící skrze lidské ruce, bych chtěl čím dále tím více volat: Pane, neodcházej ode mě, protože bez tebe nemohu udělat nic dobrého.

Právě proto chápu velmi dobře ona slova biskupa z Hipony, která znějí jako nádherná oslava svobody: Bůh, který tě stvořil bez tebe, tě bez tebe nespasí, protože tíhneme všichni, ty i já, i když je to smutné a dost nešťastné, k tomu, abychom se postavili proti Bohu a zavrhli ho, snad se svými skutky, nebo dokonce volali: nechceme, aby tento nad námi kraloval

Témata
Bod v jiném jazyce