Ano, moje radost byla veliká i proto, že se znovu potvrzoval apoštolát tak oblíbený v Opus Dei, to je apoštolát ad fidem, apoštolát, který nezavrhuje žádného člověka a připouští, aby i nekřesťané, ateisté, pohané, měli duchovní užitek v našem sdružení. To má svou dlouhou historii utrpení a věrnosti, o tom jsem vyprávěl při jiných příležitostech. Proto znovu nebojácně opakuji, že považuji za pokryteckou a falešnou takovou horlivost, která vede k tomu, že se někdo chová dobře k těm, kdo jsou nám vzdáleni, ale pošlapává ty, kdo s námi sdílejí stejnou víru, a pohrdá jimi. Také ti nebudu věřit, že se opravdu zajímáš o toho nejposlednějšího chudáka na ulici, jestliže jednáš špatně s těmi, kdo s tebou žijí v jedné domácnosti; jestliže jsi lhostejný k jejich radostem, potížím a trápení, jestliže se nesnažíš chápat jejich chyby s tyto nedostatky pomíjet mlčením vždy, kdy nejsou urážkou Boha.