213

Často, když nám nic nevychází, jak jsme si představovali, samovolně se nám derou do úst slova: Pane, vždyť mně se hroutí úplně všechno…! A to je čas, abychom to poněkud poopravili: když půjdu s tebou, Pane, půjdu jistě dopředu, protože ty jsi přece moje záštita: quia tu es, Deus, fortitudo mea .

Prosil jsem tě, aby ses při své práci vytrvale snažil pozvedat své oči k nebi, protože naděje nás povzbuzuje chopit se silné Boží ruky, kterou nám On neustále podává, abychom neztráceli nadpřirozený pohled, také když se bouří vášně a útočí na nás a chtějí nás spoutat do našeho omezeného já, nebo když se v dětinské marnivosti cítíme pány vesmíru. Celý život jsem přesvědčen, že bez pohledu vzhůru, bez Ježíše nemohu nikdy ničeho dosáhnout. A vím, že moje síle k tomu, abych se ovládl, pramení z toho, že opakuji zvolání: všechno mohu v tom, který mi dává sílu. Toto zvolání obsahuje jistý Boží příslib, že neopustí své děti, jestliže jeho děti se ho nezřeknou.

Bod v jiném jazyce