212

Jestliže nebojuješ, neříkej mi, že se snažíš být jako Kristus, že se ho snažíš poznávat a milovat ho. Když nastupujeme pravou cestu následování Krista, když se chceme chovat jako Boží děti, víme dobře, co nás čeká: svatý Kříž, na který musíme hledat jako na ústřední bod, o který se opírá naše naděje na spojení s Pánem.

Říkám to předem, že tento program není nic pohodlného, že žít, jak učí Pán, předpokládá velké úsilí. Přečtu vám, co všechno vypočítává apoštol, když vypráví, co vše musel podstoupit a vytrpět, když chtěl plnit Ježíšovou vůle: Pětkrát jsem od židů dostal čtyřicet ran bez jedné, třikrát jsem byl bit pruty, jednou kamenován, třikrát jsem ztroskotal na lodi, den a noc jsem se slítal na širém moři. Často na cestách, v nebezpečích na řekách, v nebezpečí od lupičů, v nebezpečích od vlastního národa, v nebezpečích od pohanů, v nebezpečích v městě, v nebezpečích v neobydlených krajích, v nebezpečích na moři, v nebezpečích mezi falešnými bratry. K tomu vyčerpávající práce, mnohé bezesné každodenní nával ke mně a starost o všechny církevní obce.

V těchto rozhovorech s Pánem se omezuji na realitu, ve které žijeme, nevymýšlím si žádné teorie, ani nesním o velkých obětech, o hrdinských činech, které se obvykle nevyskytují. Je důležité, abychom využívali času, který nám utíká pod rukama a který je z křesťanského hlediska nad zlato, protože předjímá slávu, které se nám později dostane.

Samozřejmě se ve svém životě nesetkáváme s takovými protivenstvími, jaké potkávaly Šavla. My se můžeme setkat se svým nízkým sobectvím, návaly smyslnosti, útoky zmatečné a směšné pýchy i jiným dalším pokulháváním: tolik slabosti! Máme proto ztrácet odvahu? Ne. Opakujme se svatým Pavlem svému Pánu: s radostí přijímám slabosti, příkoří, nouzi, pronásledování a úzkosti a snáším to pro Krista. Neboť když jsem slabý, právě tehdy jsem silný.

Témata
Bod v jiném jazyce