187

Obvykle říkávám, že nás na tomto světě tři věci naplňují uspokojením a získávají nám věčné štěstí v nebi: silná, pevná, radostná a neochvějná věrnost víry, věrnost povolání, které každý z nás dostal, a čistota. Člověk, který uvázl v trní na cestě, ať už je to smyslnost nebo pýcha nebo něco jiného, zůstává tam ze své vlastní vůle, a když to nenapraví, bude nešťastný, protože se obrátil zády ke Kristově lásce.

Znovu opakuji, že všichni máme své slabosti. Ty nás však nesmí vést k tomu, abychom nedbali na Boží lásku, naopak bychom se k ní měli uchylovat a prosit o ochranu. Měli bychom se "obléci" do Boží dobroty, jako se staří bojovníci oblékali do svého brnění. A ono ecce ego, quia vocasti me (1 Král 3,6.8), tady jsem, protože jsi mě vyvolil, bude naším štítem. Nesmíme se vzdalovat od Boha, jinak se projeví naše křehkost. Musíme se svými slabostmi bojovat, protože Bůh v nás má důvěru.

Bod v jiném jazyce