Josemaría Escrivá Obras
158

Nikdy se nedejte zadržet nějakými pokryteckými důvody a podejte účinný lék. Chovejte se však mateřsky, jemně, tak jako jednaly naše matky, když nám léčily bolesti i bolístky, které jsme získali při svých dětských pádech. Jestliže je třeba počkat několik hodin, tak se počká. Ale nikdy víc, než je nutné, protože jednat jinak by znamenalo pohodlnost, zbabělost, a to je zcela něco jiného než moudrá opatrnost. Všichni, zvláště pak vychovatelé, musí zahnat strach a případnou ránu dobře dezinfikovat.

Je možné, že někdo našeptá lstivě do uší těch, kteří by měli léčit, ale nejsou schopni se pro to rozhodnout nebo nechtějí plnit své poslání: Mistře, víme, že jsi pravdomluvný (Mt 22, 16). Nepřipusťte žádnou ironickou chválu: ti kteří neplní svědomitě své povinnosti, nejsou opravdovými mistry, protože neukazují správnou cestu. Nejsou ani pravdiví, protože s falešnou opatrností berou jako přehánění dodržování jasných norem jednání nebo dokonce pohrdají těmito normami, tolikrát ověřenými jednáním, věkem, správným sebeovládáním, znalostí lidské slabosti a láskou ke každé ovečce. Ta nás nutí promlouvat, zasahovat, projevovat zájem.

Falešné mistry ovládá strach, že zjistí pravdu. Zneklidňuje je už pouhá myšlenka na povinnost aplikovat někdy bolestnou protilátku. Nemylte se, takové jednání není moudré, ani laskavé, ani rozvážné, takový postoj je projevem bázlivosti, nedostatku odpovědnosti, nerozumnosti, hlouposti. Tito lidé se v panice snaží zabránit zlu, když už je pozdě. Nepamatují na to, že ctnost opatrné moudrosti vyžaduje dát radu včas. Ten, kdo radí, by měl mít jisté znalosti, měl by vycházet z dřívějších zkušeností, měl by mít na problém nezkalený pohled a měl by být výmluvný.

Předchozí Zobrazit celou kapitolu Další