Iubilate Deo. Exultate Deo auditori nostro "Chvalte Boha. Plesejte v Bohu, naší síle." Kdo to nepochopí, neví nic o lásce ani o hříchu, ani o slabosti. Já jsem jen nedokonalý člověk a chápu hřích, lásku i slabost. Víte, co to znamená být pozvednut až k Bohu? Chápete, že člověk se může setkat s Pánem, otevřít mu své srdce, postěžovat si mu? Já si mu např. stěžuji, když jsou k Němu povoláváni mladí lidé, kteří by mu mohli ještě sloužit a milovat ho tady na zemi ještě mnoho let, protože tomu nerozumím. Ale jsou to nářky plné důvěry, protože vím, že kdybych opustil Boží náruč, ihned bych klopýtl. Proto, když přijímám Boží úradky, dodávám: ať se děje, ať se splní, ať je pochválena a věčně velebená nejvýše spravedlivá a milostivá Boží vůle ve všem. Amen.

Takto jednat nás učí Evangelium, nejposvátnější kniha plná "taškařic" a zdroj účinné apoštolské práce, to je pramen naší lásky a našeho postoje Božích dětí, je to způsob, jak můžeme lidem předávat lásku a pokoj, a podaří se nám skončit svůj život v lásce, když jsme posvěcováni svou práci a hledali v ní skryté štěstí Božích věcí. Budeme jednat beze studu jako nevinné děti a zavrhneme přetvářku dospělých, kteří se po selhání a pádu děsí návratu ke svému Otci.

Končím pozdravem Pána z dnešního evangelia: pax vobis! "pokoj vám!… zaradovali se učedníci, když viděli Pána.", toho Pána, který nás vede k Otci.