Josemaría Escrivá Obras
15

Jistě znáte dobře povinnosti své křesťanské cesty, které vás dovedou bez přestávek a pokojně ke svatosti, také si dáte pozor na obtíže, protože je lze tušit už od začátku této cesty. Nyní na vás naléhám, abyste si nechali radit, vést se duchovním vůdcem, kterému svěříte všechny své zbožné plány a každodenní problémy, které by mohly mít vliv na váš duchovní život, svěřte mu své prohry i svá vítězství.

Při tomto duchovním vedení buďte vždy naprosto upřímní: nenechte si nic pro sebe, nemějte strach ani se nestyďte zcela otevřít své srdce, Když to neuděláte, pak vaše cesta, nejprve rovná a sjízdná, se zamotá a to, co zprvu nebylo ničím podstatným, se nakonec stane škrtící smyčkou. Nemyslete, že k selhání dochází náhle, člověk většinou udělá nějakou chybu na začátku své cesty nebo po dlouhý čas zanedbává svou duši, pak pomalu slábnou jeho ctnosti a naopak rostou jeho neřesti, nakonec dojde k nešťastnému ztroskotání. Žádný dům se nezřítí najednou nějakou nečekanou havárií. Buď už v jeho základech byla nějaká závada, nebo nedbalost jeho obyvatel trvala hodně dlouho, takže nedostatky, ze začátku nepatrné, postupně rozrušily jeho konstrukci a tak, když přišla bouře nebo prudké silné deště, dům se beznadějně zřítil a projevilo se tak dlouhodobé zanedbání.

Vzpomínáte si na tu historku, jak se šel cikán vyzpovídat? Je to jen historka, vtip, protože o zpovědi se nikdy nemluví, i když si cikánů jinak velmi vážím. Chudák! Opravdu se kál: Pane faráři, vyznávám se, že jsem ukradl ohlávku, maličkost, že. A za ní byla mula... a potom ještě jedna ohlávka... a další mula... a tak to šlo do dvaceti. Drazí synové, totéž se přece stává i nám: jakmile si dovolíme vzít jen ohlávku, následuje i to ostatní, následuje celý řetěz špatných náklonností, prohřešků, které nás ponižují a zahanbují. Totéž se stává i v mezilidských vztazích. Začne to malou urážkou a skončí to nevšímavostí a tou nejmrazivější lhostejností.

Předchozí Zobrazit celou kapitolu Další