Josemaría Escrivá Obras
147

Ať jste co nejvíce dětmi! Čím víc, tím líp! Radím vám to ze zkušenosti kněze, který musel mnohokrát povstávat za těch 36 let —jak dlouhá a jak krátká byla! — který se snaží plnit Boží vůli. Vždy mi v tom pomáhalo jedno: že jsem stále dítětem a vrhám se do náruče své Matky a do srdce Krista, svého Pána.

Velké pády, které působí vážné škody na duši a které jsou někdy skoro nenapravitelné, vždy pocházejí z pýchy, že se člověk cítí dospělý, soběstačný. V těchto případech převládá u člověka něco neschopnost poprosit o pomoc toho, kdo mu ji může poskytnout: nejenom Boha, ale třeba přítele, kněze. A takový ubohý člověk, osamocený ve svém neštěstí, ztrácí orientaci a bloudí.

Proto hned teď prosme Boha, aby nikdy nedopustil, abychom se cítili příliš uspokojeni, prosme ho, aby v nás stále rostla touha po jeho pomoci, po jeho slovu, po jeho chlebu, po jeho útěše, po jeho pomoci: rationabile, sine dolo lac concupiscite: podporujte hlad a touhu být jako děti. Věřte, že je to ten nejlepší způsob, jak bojovat proti pýše. Věřte, že je to jediný prostředek na to, aby naše jednání bylo správné, bylo velkorysé, bylo Božské. "Amen, pravím vám: jestliže se neobrátíte a nebudete jako děti, nevejdete do nebeského království"

Předchozí Zobrazit celou kapitolu Další