Josemaría Escrivá Obras
136

Chtěl bych, abyste pochopili v celé hluboce tuto Mistrovu přirozenost, která svůj kajícný život nestaví na odiv, protože to samé žádá i od tebe: Když se postíte, netvařte se utrápeně jako pokrytci; ti totiž zanedbávají svůj vzhled, aby lidem ukazovali, že se postí. Amen, pravím vám: ti už svou odplatu dostali. Když se však postíš ty, potři svou hlavu olejem a umyj si tvář, abys neukazoval lidem, že se postíš, ale svému Otci, který zůstává skryt, a tvůj Otec, který vidí i to, co je skryté, ti odplatí.

Takto by ses měl cvičit v duchu pokání: před Bohem a jako jeho syn, jako malé dítě, které ukazuje svému otce, jak ho má rád tím, že se dokáže vzdát svých několika pokladů nevalné ceny —nějaké cívky, vojáčka bez hlavy, uzávěru od láhve— stojí ho to hodně, aby udělal tento krok, ale láska nakonec zvítězí a dítě spokojeně natáhne ruku.

Předchozí Zobrazit celou kapitolu Další