Vím, že se při mé promluvě snažíte zpytovat před Bohem své jednání. Není pravda, že většina toho nepříjemného, co znepokojuje tvou duši, je způsobeno tím, že jsi neodpovídal na Boží výzvy nebo že jsi snad šel cestou pokrytců, protože jsi hledal jen sám sebe? S žalostným úmyslem zachovávat před svými bližními pouhé zdání křesťanského postoje jsi ve svém nitru odmítal přijmout odříkání, nechtěl jsi ovládat své zvrácené vášně, bezpodmínečně a obětavě se dávat jako Ježíš Kristus.

V této chvíli před svatostánkem nemůžete jen naslouchat slovům kněze, která by měla zhmotnit modlitbu každého z vás. Já ti nabídnu jen několik úvah, ukážu ti několik příkladů, aby ty sám sis mohl vybrat a přemýšlet o nich a v tichosti o nich důvěrně hovořit s Bohem, abys ve svém jednání rozlišil to, co je správné, od toho, co se odchyluje a jde po špatné cestě, a abys to s pomocí Boží mohl napravit.

Poděkuj Pánu za spoustu toho dobrého, co jsi už vybojoval, protože přece můžeš zazpívat s žalmistou: On mě vytáhl z jámy zmaru, z tůně bahna, postavil mé nohy na skálu a dopřál mi bezpečně kráčet. Popros ho také za odpuštění za svá opomenutí nebo na šlápnutí vedli, když ses vydal do bludiště přetvářky, když jsi tvrdil, že si přeješ Boží slávu a dobro svého bližního, ale ve skutečnosti jsi uctíval jen sám sebe… Statečně a velkodušně řekni, že ne: že už nechceš klamat Pána ani lidi.