Josemaría Escrivá Obras
127

Ego sum via, veritas et vita, já jsem cesta, pravda a život. Těmito pádnými slovy nám Pán ukazuje cestu k věčnému štěstí. Ego sum via: On je tou jedinou cestou spojující nebe a zemi. Říká to všem lidem, ale hlavně to připomíná nám všem, kdo jsme se —jako ty i já— rozhodli brát vážně své křesťanské povolání, aby byl Bůh stále přítomen v našich myšlenkách, na našich rtech a ve všem, co děláme, i v tom nejobyčejnějším a nejprostším.

Ježíš je cesta. On zde na zemi zanechal jasné otisky svých kroků, nezahladitelné stopy, které nedokázala smazat ani léta ani proradný nepřítel. Iesus Christus heri, et hodie, ipse in saecula . Jak rád si to připomínám! Ježíš Kristus byl stejný včera pro apoštoly a pro ty, kdo šli za ním; dnes žije pro nás a bude žít na věky. To jen my lidé často nejsme schopni rozpoznat jeho stále přítomnou tvář, protože se díváme unaveným nebo zakaleným zrakem. Proto ho na začátku této chvíle modlitby před svatostánkem popros jako onen slepý z Evangelia: Domine, ut videam, Pane, ať vidím, ať dostanu světlo a ať ke mně pronikne Kristovo slovo, ať se v mé duši zakoření jeho život a ať se obrátím a zaměřím na věčnou slávu.

Předchozí Zobrazit celou kapitolu Další