V souvislosti s celkovým oproštěním se ode všeho, které od vás Pán žádá, vám ukážu ještě další zvláště důležitou stránku tohoto problému. Je to zdraví. Teď jste většinou všichni mladí, plni energie procházíte báječným vrcholným obdobím svého života. Ale čas plyne a nevyhnutelně přichází tělesné opotřebení, omezení zralého věku a nakonec potíže stáří. A kromě toho, kdokoli z vás může onemocnět nebo utrpět nějaký tělesný úraz.

Pouze když správně —křesťansky— využijeme dobrého tělesného stavu, dobrých časů, přijmeme s nadpřirozenou radostí i události, které lidé mylně hodnotí jak o špatné. Nechci se příliš zabývat podrobnostmi, ale chtěl bych vám sdělit svou vlastní zkušenost. V nemoci můžeme být otravní: nevěnují mi pozornost, nikdo se o mě nestará, nepečují o mne, jak si zasloužím, nikdo mi nerozumí… Ďábel, který stále číhá, zaútočí na jakoukoli slabinu; a v nemoci jeho taktika spočívá ve vytváření jakési psychózy, která chce odloučit člověka od Boha, která ztrpčuje prostředí nebo která znehodnocuje všechny zásluhy, které může člověk získat pro dobro všech lidí, když snáší bolest s nadpřirozeným optimismem, když miluje. Proto, bude—li to vůle Boží a postihne nás nějaké utrpení, přijměte to jako znamení, že nás Bůh považuje za zralé, aby nás mohl úžeji přivinout k sobě na svůj spasitelný kříž.

Abychom byli ochotni velkoryse snášet nemoc nebo neštěstí —dopustí—li Pán— je třeba se na to dlouho připravovat, denně se odpoutávat od sebe sama. Využívejte už nyní každé příležitosti a snášejte trpělivě nedostatek, běžné malé bolesti, příkoří, a cvičte se v křesťanských ctnostech.