Josemaría Escrivá Obras
100

Když se člověka zmocní pýcha, obvykle za ní přicházejí další neřesti: lakota, nestřídmost, závist, nespravedlnost. Pyšný člověk se marně snaží, aby zbavil trůnu Boha, který je milosrdný ke všem lidem, aby se tam usídlil on, který jedná nemilosrdně.

Měli bychom prosit Pána, aby nás nenechal upadnout do takového pokušení. Pýcha je nejhorší ze všech hříchů a je i nejsměšnější. Když se jí podaří svými četnými přeludy dostat nějakého člověka do svých kleští, ten se pak honosí jen jakýmsi zdáním, naplní se prázdnem, nafoukne se, jako ta žába z bajky, která se samou domýšlivostí tak nafukovala, až praskla. Pýcha je nepříjemná i z lidského hlediska: ten kdo se povyšuje nad všechny a nad všechno, ten jen stále pozoruje sám sebe a ostatními pohrdá, takže oni na to reagují tím, že se jeho pošetilé nadutosti vysmívají.

Předchozí Zobrazit celou kapitolu Další