145
Válečná fronta u Madridu. Asi dvacet důstojníků ve veselém a ušlechtilém přátelství. Je slyšet píseň, pak další a ještě další.
Onen mladík s hnědým knírkem slyšel jenom tu první: Nechci srdce rozdělená; dám-li to své, dám je zcela.
„Jak se vzpírám dát celé svoje srdce!“ — A jeho modlitba vytryskla širokým a pokojným proudem.
Bod v jiném jazyce
Dokument vytištěný z https://escriva.org/cs/camino/145/ (06.05.2024)