Seznam bodů

Kéž jednáme vždycky v přítomnosti Boží tak, abychom nemuseli lidem nic zatajovat.

Chybí ti vnitřní život: protože do modlitby nevnášíš starosti svých blízkých a svou práci apoštola, protože se nesnažíš vidět jasně, dávat si konkrétní předsevzetí a plnit je; protože postrádáš nadpřirozené vidění ve studiu, v práci, ve svých rozhovorech, ve svém jednání s ostatními…

— Je patrná Boží přítomnost v tvém životě jako následek a projev tvé modlitby?

Ne?… Protože jsi neměl čas?… — Máš čas. A kromě toho, jaké budou tvoje skutky, jestliže jsi je předem nepromyslel v přítomnosti Pána, abys poznal, co je přednější? Jak dovedeš k dokonalosti svou denní práci bez rozmluvy s Bohem?… — Podívej, je to jako kdybys na obhajobu, že ti chybí čas ke studiu, uváděl, že jsi velmi zaměstnán vysvětlováním nějaké látky… Bez studia nelze připravit dobrou hodinu.

Modlitba je důležitější než všechno ostatní. Pokud to chápeš, ale neuvádíš to do praxe, netvrď mi, že ti chybí čas: prostě se nechceš modlit!

Modlitbu, víc modlitby! — Zdá se, že teď v době zkoušek, když je víc práce, pro ni není vhodná doba. Ale potřebuješ ji: a nejen tu obvyklou jako výraz praktické zbožnosti, ale také modlitbu během ztracených chvil; modlitbu, mezi jednou a druhou činností, místo aby se tvá mysl oddávala hloupostem.

Nevadí, jestliže se ti nepodaří — přes tvé úsilí — soustředit se a usebrat. Tato meditace může, mít daleko větší cenu než ta, kterou jsi konal v kapli se veškerým pohodlím.

Jeden účinný návyk k dosažení Boží přítomnosti: každý den, první audience pro Ježíše Krista.

Zvykni si modlit se nahlas ráno při oblékání jako malé děti. — Potom budeš i během dne více pociťovat Boží přítomnost.

Stále odkládáš růženec na potom, a nakonec jej vynecháš kvůli ospalosti. — Jestliže nemáš jinou volnou chvíli, recituj jej, když jdeš po ulici, aniž by si toho někdo všiml. Kromě toho ti pomůže uvědomit si přítomnost Boží.

Pro tvé denní zpytování: nechal jsem uplynout nějakou hodinu, aniž bych mluvil se svým Otcem — Bohem?… Hovořil jsem s ním se synovskou láskou? — Smíš to!

Nemusíme si nic namlouvat… — Bůh není nějaký stín, vzdálená bytost, která nás stvoří a pak nás opustí; není to pán domu, který odchází a už se nevrací. I když ho nevnímáme našimi smysly, jeho existence je daleko pravdivější než existence všech skutečností, kterých se dotýkáme a které vidíme. Bůh je tady, s námi, přítomný, živý: vidí nás, slyší nás, vede nás a pozoruje všechny naše činy, naše nejskrytější úmysly.

Věříme tomu…, ale žijeme, jako kdyby Bůh neexistoval! Proto nemáme pro něho ani jednu myšlenku, ani jedno slovo; proto ho neposloucháme ani se nesnažíme ovládat své vášně; proto mu nedáváme najevo lásku, ani ho neusmiřujeme…

— Budeme žít dál s mrtvou vírou?

Kdybys žil s vědomím přítomnosti Boží, kolika „nevyhnutelným“ pokleskům by ses vyhnul.

Jak budeš žít přítomnost Boží, jestliže se jenom rozhlížíš na všechny strany?… — Jsi jako opilý malichernostmi.

Každým dnem se ti zdá, že jsi víc ponořen v Boha… říkáš mi. — Pak tedy budeš každým dnem blíž svým bratřím.