Seznam bodů

„Toto je mé tělo“, a Ježíš se obětoval, skrývaje se pod způsobou chleba. Nyní je v ní se svým tělem a svou krví, se svou duší a svým božstvím: stejně jako v den, kdy Tomáš vložil prsty do jeho slavných ran.

Avšak ty, při kolika příležitostech procházíš kolem, aniž bys naznačil alespoň letmý zdvořilostní pozdrav, kterým zdravíš jakoukoliv známou osobu, kterou náhodně potkáš.

— Máš daleko méně víry než Tomáš!

Jestliže by proto, aby tebe osvobodili, zavřeli do vězení tvého blízkého přítele, nesnažil by ses ho navštívit, mluvit s ním chvíli, přinést mu dárky, poskytnout mu přátelské teplo a útěchu?… A kdyby tento rozhovor s uvězněným měl moc zachránit tě od zla a poskytnout ti dobro…, přerušoval bys ho?

A kdyby se místo o přítele jednalo o tvého vlastního otce nebo tvého bratra?

— Jak se zachováš?

Ježíš zůstal ve svaté hostii kvůli nám!: aby pobýval vedle nás, aby nás podpíral, aby nás vedl. — A láska se splácí láskou.

— Jak bychom nespěchali k svatostánku, každý den, i když by to bylo jen na pár minut, abychom mu přinesli svůj pozdrav a svou synovskou a bratrskou lásku?

Viděls už někdy tu scénu? — Nějaký seržant nebo poručík s nízkou hodností…, a proti němu jde dobře urostlý branec, který vypadá líp než důstojníci, ale zasalutuje a dostane se mu odpovědi.

Přemýšlej o kontrastu.

— Ze svatostánku kostela se k tobě blíží Kristus — opravdový Bůh a opravdový člověk —, který za tebe zemřel na kříži a který ti dává všechna dobra, jež potřebuješ… A ty procházíš bez povšimnutí.

Začal jsi Ho denně navštěvovat… — Neudivuje mne, že mi říkáš: začínám bláznivě milovat světlo svatostánku.

Ať nechybí každodenní „Ježíši, miluji tě“ a duchovní přijímání — alespoň — jako zadostiučinění za všechna zneuctění a svatokrádeže, kterými trpí On proto, že je s námi.

Nezdravíme se snad a nejednáme srdečně se všemi milovanými osobami? — Tedy ty a já pozdravíme — mnohokrát denně — Ježíše, Marii a Josefa, a našeho anděla strážného.

Měj intenzívní úctu k naší Matce. Ona umí pozorně odpovědět na dárky, které jí dáváme.

Kromě toho, jestliže se každý den modlíš svatý růženec s duchem víry a lásky, jeho královna se sama postará o to, abys na cestě jejího Syna postoupil o velký kus kupředu.

Bez pomoci naší Matky, jak vytrváme v denním boji? — Hledáš ji stále?

Anděl strážný nás stále doprovází jako korunní svědek. Bude to on, kdo při svém osobním soudu vzpomene na ohleduplnosti, které jsi projevil našemu Pánu během celého svého života. Víc: až se budeš cítit ztracen před strašnými obviněními nepřítele, tvůj anděl porozumí na ta nejvnitřnější hnutí tvého srdce — snad zapomenutá tebou samým —, na projevy lásky, které jsi věnoval Bohu Otci, Bohu Synu a Bohu Duchu svatému.

Proto nikdy nezapomínej na svého anděla strážného a tento nebeský Kníže tě neopustí ani nyní ani v rozhodující chvíli.

Tvoje přijímání byla velmi chladná: věnoval jsi Pánu jen malou pozornost, rozptyloval ses jakoukoliv hloupostí… — Ale od té doby, co si uvědomuješ, že i při tvém důvěrném rozhovoru s Bohem jsou přítomni andělé, tvůj postoj se změnil…: „ať mě takhle nevidí,“ říkáš si…

A podívej jak ses díky tomuto „co by si pomyslili?“, které ti v tomto případě jen prospívá, o maličko přiblížil k Boží lásce.

Až budeš mít srdce zcela vyprahlé a nebudeš vědět, co říci, spěchej s důvěrou k Panně Marii. řekni jí: Moje neposkvrněná Matko, oroduj za mne.

Jestliže ji vzýváš s vírou, Ona ti dá vychutnat — i uprostřed vyprahlosti — blízkost Boží.